Z minulosti evangelického sboru v Ostrově

Začátky protestantů na Ostrovsku a Jáchymovsku

Lidé žijící v Ostrově (Ostrov - německy Schlackenwerth) byli od nepaměti většinou německé národnosti a vyznáním katolíci. To se nezměnilo ani po dvojím obsazení Ostrova husity v letech 1421 a 1428.

Až v 16. století po zahájení soustavné těžby stříbra a jiných nerostů na Jáchymovsku a po příchodu horníků ze Saska proniklo do Krušnohoří protestantství - luteránství. Zakladatel Jáchymova - Štěpán Šlik - dokonce povolal do Jáchymova v roce 1532 luteránského kazatele pastora Johannese Mathesiuse. V Ostrově pak začal působit první luteránský pastor v roce 1548.

(Pro zajímavost: 17 let po založení Jáchymova žilo v obci 18 000 obyvatel; Jáchymov byl druhým největším městem v Čechách - po Praze, Ostrov má v současné době necelých 17 000 obyvatel!)

Po bitvě na Bílé hoře a během třicetileté války nastala tvrdá rekatolizace. Kdo nechtěl přijmout katolickou víru, byl nucen uprchnout za hranice. V Jáchymově zbylo pouhých 529 obyvatel. Ostrov tak drastický úbytek obyvatel nepocítil, rekatolizace zde probíhala pozvolněji. Např. ostrovští radní byli poprvé u zpovědi a sv. přijímání až v r. 1636 a ještě v roce 1650 si katolický farář stěžoval vrchnímu ostrovskému hejtmanovi, že ke zpovědi nepřišel ani jeden ze 37 nekatolíků. Výsledkem pronásledování protestantů bylo, že v 18. století byl Ostrov opět celý katolický.

Novodobá historie protestantů v Ostrově

Po první světové válce a po vzniku samostatného československého státu bylo protestantů v Ostrově tak málo, že jim k bohoslužbám stačila místnost pronajatá v místním hostinci, neměli ani svého faráře. Při bohoslužbách jim pravděpodobně sloužil farář z Jáchymova, kde byl evangelický (německý) sbor obnoven v r. 1905.

Po druhé světové válce nastalo velké stěhování. Mnoho Němců bylo odsunuto do Německa a na jejich místa přišli noví osídlenci z vnitrozemí, potomci dávných exulantů (reemigranti ze Slezska, Polska, Volyně, Ukrajiny, Rumunska, Německa), lidé ze Slovenska, Slováci z Maďarska i členové evangelické církve augšpurského vyznání z Těšínska. Mnozí z nich se usadili na Karlovarsku. Ti, kteří byli zvyklí vést duchovní život, se potřebovali i v nových domovech scházet k bohoslužbám. Tak vznikly zárodky sborů v místech jako byl Ostrov, Jáchymov, Stará Role, Loket, Žlutice, Hartmanice v Doupovských horách a Vejprty. Všechny patřily pod sbor Českobratrské církve evangelické v Karlových Varech, který však byl pouze kazatelskou stanicí sboru ČCE v Lounech - ovšem stanicí velmi rozsáhlou - v kartotéce bylo zapsáno 3 000 členů.

V r. 1948 nastoupil na farářské místo do sboru ČCE v Lounech bratr Lubomír Miřejovský. Obětavě (na motocyklu - za každého počasí!) jezdil do všech výše zmiňovaných míst za věřícími a konal bohoslužby, vyučoval náboženství ve škole, vedl matriky narozených a zemřelých podle tehdy platných předpisů, konal svatby, křty a pohřby a vystavoval příslušné dokumenty.

Evangelíci v Ostrově

V Ostrově se tehdy věřící scházeli v jedné třídě základní školy umístěné v dnešním Domě mládeže, později ve vilce u Svobodů v Jáchymovské ulici. Farář Miřejovský odešel v roce 1952, v jeho práci pokračoval farář Jaromír Sečkař. Teprve v roce 1956 se opět obnovil sbor v Jáchymově s kazatelskými stanicemi v Ostrově a ve Vejprtech. V té době měl sbor 861 členů. Kurátorem sboru byl bratr Herrman Czebrik.

Jáchymovsko zažívalo opět prudkou změnu. Němci, kteří buď pro odbornost nebo z jiných důvodů nebyli v roce 1945 odsunuti, chtěli žít v prosperující SRN. Proto během let 1956 - 1960 odešlo z Jáchymova, ale i z Vejprt, Kovářské a okolí mnoho členů evangelického vyznání do Německa. Několik rodin ze sboru v Jáchymově se přestěhovalo do nových bytů v Ostrově. V té době končila těžba uranu a mnoho lidí odešlo za prací do jiných míst v republice. Najednou bylo víc evangelíků v Ostrově než v Jáchymově. Přestože v Jáchymově v Mincovní ulici byl (a stále ještě je) pěkný kostel s farou, stala se z Jáchymova v r. 1961 kazatelská stanice a sbor byl ustanoven v Ostrově. Jeho farářem se stal František Hanák (dosavadní farář Sečkař odešel do jiného sboru) a kurátorem byl zvolen br. Bohumil Košek. K bohoslužbám se scházeli ostrovští evangelíci v domě manželů Bělohlávkových v Žižkově ulici, kde byla modlitebna a kancelář. Dalším farářem byl od roku 1967 Vladimír Fiala. V roce 1973 sbor zakoupil dům v Jáchymovské ulici a byla zahájena jeho rekonstrukce. Díky obětavosti řady členů (i nečlenů) sboru byl dům v roce 1978 slavnostně otevřen. Kromě modlitebny a kanceláře v přízemí se v něm v patře nachází i byt pro kazatele.

Po onemocnění br. farář Fialy a jeho odchodu do invalidního důchodu byl sbor administrován farářem Zbyňkem Lašťovkou z Mariánských Lázní. Od roku 1980 do roku 1987 působil ve sboru vikář Vladimír Hejtmánek. Po krátké době, kdy byl sbor bez faráře a byl administrován br. farářen Pavlem Freitingerem z Nejdku, byla v roce 1988 zvolena kazatelkou jáhenka sestra RNDr. Věra Hájková a kurátorem br. Tomáš Šimr.

Nejnovější historie ČCE v Ostrově

Sestra Hájková sloužila v Ostrově 15 let. Za tu dobu se ve funkci kurátora vystřídali bratři Šimr, Liška a Schneider, který je kurátorem až doposud. Na počátku působení sestry Hájkové obsahovala sborová kartotéka cca 400 jmen členů sboru. Sestra kazatelka společně se sborovou sestrou navštívily všechny kartotékové členy dle uvedených adres. Jen 100 členů mělo zájem zůstat členy naší církve (a z toho jen 30 se víceméně pravidelně účastnilo sborového života), polovina se z Ostrova odstěhovala nebo zemřela a zbytek nechtěl mít se sborem nic společného. Od podzimu roku 2003 je sbor opět bez faráře, administrován je opět z Nejdku a to br. farářem Michalem Šourkem. V současné době zůstává v kartotéce 71 členů. Nedělních bohoslužeb se účastní v průměru 25 dospělých a 5 dětí.

Farní budova prošla od roku 1978 do dneška mnoha stavebními úpravami, od výměny stropních trámů, přes zateplení půdy, výměnu vstupních dveří a části oken za plastová až po změnu způsobu topení - kotel na uhlí zaměněn za el. kotel, samotížná soustava změněna za soustavu s oběhovým čerpadlem. V současné době je budova před kompletní výměnou střechy.

Kazatelskou stanicí ostrovského sboru byly do března roku 2007 Vejprty. Žel, ve Vejprtech již není žádný žijící člen našeho sboru, ČCE tam ani nevlastní žádný objekt pro bohoslužby. Přesto tam byly bohoslužby konány jednou za 14 dní v jedné místnosti domova důchodců Dukla za účasti dvou důchodců. V současné době je tato stanice zrušena, protože tito důchodci se odstěhovali.